Letošním zpestřením byla "pátrací" lampionská etapa, na které se dalo vypatrát deset dalších kontrol na klasické scorelaufové trati. Jako správnej kluk v záclonách jsem si ji až na jednu dalekou kontrolu oběhl, zatímco Fujda přepisoval body, plánoval, kecal s Kejmilem a začal bejt netrpělivej. Takže když jsem se po 25 minutách objevil z lesa, skočil na motorku a začal jet šílenou čínu, že jsme se do většiny zatáček ani nemohli vejít. Když jsme zpomalili pod čtyřicet, začal jsem do sebe cpát chemii, protože mi bylo jasný, že bez drog mi zbývá už jen 15 minut života (s drogama 34).
Poslední dvě hodiny jsem tak jel na Kreuzigera, prostě úplně na šlupku. Honza byl naštěstí kámoš, občas mě i nakrmil a na kopci počkal. Hlavně Velká Baba, byla zbytečně velká.
V závěru byl trošku stresíček s limitem, ale dobouchali jsme to jen s pár minutama over. V cíli jsme si ruku samozřejmě nepodali.
Satelity nám v cíli naměřily 91 km kolo a 5 km běh. Nakonec jsme za těch 5 hodin práce dostali i nějaký ceny (hustý downhill gatě), holky byly čtvrtý, takže úspěch klacků jak prase a za rok přijedeme zase.
Třeba o závodě napíšou i něco klacky dámy. Prej se jim tam líbil nějakej chlapík, co pracoval s hadicí.
Žádné komentáře:
Okomentovat